Vedromik

Hledání Saturnina-1 - Hunting for Saturnin-1

Saturnin-1 je česká družice vypuštěná dne 14.ledna 2025 ve 12-té transportní missi společnosti Space X. V této misi letěla společně s dalším českým satelitem s názvem Troll. Zatímco se Trollu dostává mediální pozornosti od samého počátku startu, Saturni-1 je oficiálně odhalen až o několik dní později jako špionážní satelit Ministerstva obrany.

Jako každý satelit i Saturnin bude vysílat nějaké telemetrické data. Abychom mohli zjistit kdy a kde Saturnin-1 vysílá rozjeli jsme malé pátrání.

Saturnina na startovním listu mise Transporter-12 nenajdeme. Co tam ale vidíme je jeden satelit pod názvem Undisclosed-deploys v 55 minutě po startu. Undisclosed neboli neodhalený/neznámý satelit je pojem kterým se většinou značí "špionážní" satelity, Je tam jenom jeden, takže víme že to bude náš hledaný Saturnin-1. Pozici satelitu ve vesmíru jsme schopni vypočítat pomocí TLE dat, které nám určují jeho dráhu. Pokud se podíváme na TLE data pro misi Transporter-12 ze serveru celestrack.org najdeme tam opravdu TLE data pro náš Saturnin-1 satelit. Jenže tyto data jsou předstartovní stejně a my potřebuje aktuální. Musíme tedy zjistit jaké má Saturnin přiřazené aktuální NORAD ID, abychom si mohli tyto TLE data následně stáhnout. Dalším identifikátorem satelitu je tzv mezinárodní číslo objektu ve vesmíru COSPAR ID.  Pěknou tabulku s COSPAR i NORAD ID najdeme třeba na stránkách in-the-sky.org. Zde zjistíme, že satelity z Transportu 12 mají COSPAR ID začínající na 2025-009. Většina z nich jsou pojmenované, zbytek má jméno OBJECT a abecední sufix z COSPAR ID. V těchto budeme hledat Saturnina.

Pro trackování satelitu na linuxu použijeme program Gpredict. Přidáme nový modul Transport12 se satelity začínající na 2025-009.

Tracking bude vypadat nějak takto:

Nyní zapneme SDR rádio na frekvenci Saturninu kterou zjistíme ze stránek satelitní sítě Satnogs a budeme sledovat jestli zachytíme vysílání na této frekvenci. Saturnin zde má uvedenou frekvenci 401.9MHz a přenos dar rychlostí 4800Bd. Nyní nám nezbývá než čekat a sledovat provoz.

Večer byl na úspěšně na waterfalu zaznamenán provoz na frekvenci Saturninu-1. (GQRX ty frekvence trochu smrskl)

Maximum elevace odpovídá času cca 21:23:30 UTC. Gpredic zobrazuje pro daný čas maximum elevace pro satelit 2025-009G.

Informace ze Satnogsu pro satelit 2025-009G alias OBJECT-G ukazují, že tento satelit vysílá také v S-Bandu na frekvenci která je v rozsahu frekvenční notifikace ITU pro Saturnin. Můžeme tedy s 95 procentní jistotou říci, že Saturnin-1 je OBJECT-G s NORAD ID 62615. 

Bláznivý Kocuro

Fram2Ham Test

Fram2 mise vyšle 4 kosmonauty na 3-5 dnů na oběžnou dráhu od pólu k pólu. Součástí vesmírného plavidla bude i vysílač v radioamatérském pásmu vysílající obrázky SSTV. Pro nacvičení příjmu těchto obrázků byla vytvořena soutěž Fram2Ham Test kdy byl použit SSTV vysílač na ISS, který cyklicky vysílal se sníženým výkonem 5W 12 obrázků ve formátu PD120, 

V jednom přeletu bylo možno příjmout většinou jeden pěkný obrázek a kus z předchozího a následujícího. Ačkoliv za den bylo cca 4-5 přeletů ISS, vycházela smyčka v přeletu v jednom dni vždy na ty samé obrázky. 

Příjmuté obrázky:

Labutě

BDSAT-2 finále...

Jeden z prvních radioamatérských satelitů na které se podíváme je BDSAT-2. Vypuštěn na oběžnou dráhu 3.ledna 2023. Vyrobený na zakázku společnosti BD Sensors z Buchlovic pro testování sensorů v kosmu. Satelit vysílá v radioamatérském pásmu CW Beacon a data 9k6/G3RUH a protokolem AX25.

Satelit má aktuálně před sebou posledních pár oběhů země, než pípne naposledy a shoří v atmosféře.

Polsko 23 - Kopalino

Léta páně 2023 jsme se rozhodli, že se podíváme na dovolenou k moři, ale trochu netradičně do Polska k Baltu.

Pobyt jsme naplánovali od neděle do neděle a mělo to svoji výhodu, že jsme nemuseli platit dálniční poplatky na posledním soukromém úseku dálnice. Státní dálnice je pro osobní auta bez poplatku. Odjezd v neděli ráno, v 8h zastávka v Ostravě pro výměnu zlotých (směnárna Ostrava-Dubina Albert), abychom měli nějakou hotovostní rezervu. Hodila se hlavně ze začátku, kdy mě nefungovala karta. Pak mě došlo, že mám vypnuté zahraniční platby a po jejich povolení již nebyl problém platit kartou. Dálnice v Polsku byly pěkné, odpočívadla slušné, čisté záchody zdarma. Cesta ubíhala v pohodě, jediná zácpa a zdržení bylo kolem Gdaňsku. Celkově se zastávkami něco přes 10 hodin. Ubytováni jsme měli přes Booking.com v Kapalinu v chatce, cca 35 minut pěšky přes borovicový les k moři.

Balt:

Na přelomu července a srpna byla teplota moře cca 19-21˚C. Teplota vzduchu 18-23˚C. takže ve vodě bylo i někdy tepleji jak na pláži. Salinita vody je menší jak na Jadranu, takže když vylezete z vody nedělá se na vás solná mapa. Pláže jsou jemně písčité a kilometry dlouhé. V místě jsou i cyklostezky kolem celého pobřeží.

Co se počasí týkalo, v podstatě každý den sprchlo a na úterý předpovídali celý den deštivo, tak jsme naplánovali celodenní výlet do Jastrzębie Góry.

Jastrzębia Góra

Zde jsme navštívili Muzeum voskových figurín. Na parkování jsme využili celkem levné parkoviště na asfaltě. Za plotem bylo parkoviště také, ale na o něco dražší a na blatě. Kousek od muzea je taky kámen nejsevernějšího místa Polska Gwiazda Północy.

Kousek od J, Gory do Rozewie jsme přejeli autem k majáku Rozewie II a motylarniu. Na parkovišti u motýlů za 15Zl jsme se jen otočili a zapíchli to naproti do ulice, stejně jak někteří další Češi. U parkoviště je také domeček postavený na střechu, ale tam jsme nebyli.

Čočka majáku

Žárovka do majáku

Maják Rozewie I

Středa na pláži u moře a ve čtvrtek jsme jeli do Gdyně.

Gdynia

Do Gdyně je to cca hodinku cesty, Ve městě se některým slabším povahám nelíbilo neustále zastavování na semaforech a snídaně se šla podívat nahoru co je tam za mejdan. Jako parking jsme využili obchoďák kousek za centrem u Gdyňa arény. Nakoupili zde lakýrky pro kluky a vyrazily přes lesík do Aquaria. Když jsme dorazili k moři, tak se zatáhlo a jen tak tak jsme se stihli schovat na zahrádku jedné restaurace a přišla průtrž. Za půl hoďky byla pryč, mezitím se i v restauraci uvolnilo místo a dali jsme si tam džbán limonády. Zjišťujeme, že litr  dobrého džusu pro 6 lidí je málo. Pokračujeme do akvaria a když kupujeme vstupenky(byla fronta, čekali jsme než vyjdou lidi z akvárka - regulují počet návštěvníků) začíná kapat a přichází pak druhá várka deště. Počasí je opravdu nevyzpytatelné. Na zpáteční cestě už zase svítílo sluníčko. V shopingu  jsme nakoupily v obchoďáku nějaké jídlo a zároveň jsme se tam stavili i na večeři - ryba s hranolkama. Velká porce byla jen o malinko větší než malá takže nestála za tu dvojnásobnou cenu. A pak už jen cesta po tmě domů. Něco nám tam tehdy pořádně rachlo na podvozku, ale nezjistil jsem co to bylo.

V pozadí budova akvária.

Malůvky cestou přes koleje..

Pátek a sobota byly ve znamení odpočinku a u pláže, nasbírali jsme si borůvky a brusinky, kterých tam byly celé lány a taky si zašli na gofry na pláži. A v neděli pobalit a frčet zpátky domů.

[1] Někde v oblasti jak je tady ta fotka pláže, plánují Poláci postavit 3 bloky jaderné elektrárny chlazené mořskou vodou. Jsou na to zpracované plány, takže máte posledních pár let se sem podívat na relativně nedotčené pobřeží.

[2] V Lubiatowo vedle Kopalina dělají výzkum eroze břehů a mořské dynamiky. Jsou tam pod vodou zbytky železných měřících konstrukcí, měří tam výšku vln a mají online kameru na moře. Asi bych to vůbec nezjistil nebýt vysokého stožáru, kolem kterého jsme jeli.